V myšlenkách se vracím do školních let, kdy jsme jako děti chodily na obědy do tamní školní jídelny. Typický tác z Česka vypadal asi takto: polévka většinou bez chuti, jako hlavní chod místo brambor nějaké bláto, maso samá šlacha, to všechno polité UHO (univerzální hnědou omáčkou). K pití jsme si mohly nalít smradlavý čaj. Žádná zelenina, žádné ovoce. Obraz je to tedy spíše negativní. A jaké pocity vzbuzuje ve vás myšlenka na školní obědy?

Určitě dnes nelze všechny jídelny házet do jednoho pytle. Výsledná kvalita, nutriční hodnoty i velikost porcí při jasně definovaných parametrech záleží i na vedení konkrétní školní kuchyně. Díky hospodaření, kreativitě a profesionalitě jsou kuchaři schopni vytvořit mezi jednotlivými jídelnami až propastný rozdíl.

Když se ale nevaří zrovna nejlépe, v čem vězí ta chyba? Je to tím, že školní jídelny trpí nedostatkem personálu, nebo snad tím, že se kuchařkám nechce prostě vařit, nebo je pro ně složité ukuchtit zdravá nebo dietní jídla?
Stravování dětí ve školních jídelnách by mělo pro většinu rodičů představovat jistotu stabilního a vyváženého jídla v průběhu aktivního dne jejich potomka.

Množství, skladba i cena jídel, která jsou ve školách podávána, jsou nyní regulovány vyhláškami ministerstva školství a zdravotnictví. Do připomínkového řízení proto poslalo ministerstvo vyhlášku, kde navrhuje, aby jídelní lístky škol a školek posuzovali nejen nutriční terapeuti jako doposud, ale také lékaři. Kuchařky by si tak mohly recepty stahovat i z internetu, kde by také mohly čerpat inspiraci. Tento krok by měl naučit děti jíst zdravě. Bude to ale pravděpodobně znamenat zdražení obědů, což se možná setká s negativním ohlasem.

Naštěstí se v poslední době objevují různé projekty, které chtějí školní stravování výrazně zlepšit. Jejich cílem jsou nejen chutné obědy, ale také vylepšená pověst školních jídelen.